Publikační činnost
Zahrada jako krajina
Tvrzení, že „zahrady vždy byly zrcadlem společnosti", snad vypadá trochu nabubřele, ale musím uznat, že na tom šprochu něco je. Někdy se potkám se zahradami, které jejich vlastníci založili s vpravdě výtvarným citem a tak svobodomyslným rozmachem, že si musím vzpomenout na příběh vzniku krajinářských zahrad a parků v Anglii. Krajinářská, nebo také anglická zahrada, je obraz, který zformoval naše vnímání krásy více, než si připouštíme, ačkoliv původně jejich myšlenka vznikala jako poněkud sofistikovaný pokus osvícenecké filosoficko-politické laboratoře liberálního klimatu konstituční monarchie Anglie sklonku 17. století. Něco názoru do tohoto tvůrčího kotlíku přihodili filozofové, něco politici, trochu básníci a především malíři ...
Ten, ta, to
Máte mne vidět, když se rozohním a začnu hájit stromy před kácením, přimlouvat se za jejich ochranu a sázení nových! Nedemokraticky nepřipouštím námitek a hrnu na smělého oponenta argumenty odborné i emotivní. Jedním z mých oblíbených útoků na city je: „Jen se na něj podívejte, to je nějaký Pan Strom!" Dnes se chci zase jednou přimlouvat, ale napadá mne, že tuhle živou bytost vlastně cítím jako „Paní Strom". Zdá se mi, že ve vlnobití přízně a zapomnění různých rostlin v zahradách a krajině právě nastala éra nesmyslného přehlížení ovocných dřevin. A právě ovoce plodící stromy, často nepohledné, zubožené vlastní pracovitost já, z důvodů ...
Zahrady drahé a "drahé"
„Soudím, že tento zvonek je chybně určen a nejedná se o Campanula glomerata, ale o Campanula latifolia" svěřuje se vybranou angličtinou jedna starší dáma druhé nad záhonem jisté, veřejnosti přístupné, zahrady v jihozápadní Anglii. „Kolik beru liber na hodinu?" Diví se mému nezdvořilému dotazu student zahradnické školy pachtící se nad záhonem zahrady v Hestercombe. „Pracujeme tady zadarmo, protože i pouze udržovat tohle velké dědictví , je čest a pocta jen pro ty nejlepší". A docela jako návštěvník z jiné planety si připadám, když se snažím rozumět pohnutkám, proč se majitelé soukromých zahrad lámou v kříži pod těžkou zahradnickou lopotou, jen proto aby uspěli před zrakem přísné poroty, mohli svou ...
Předzahrádky, věc veřejná
S umanutostí, možná hodnou lepších důvodů, se znovu a znovu trápím pohledem na podivné ploty, plůtky, hradby plechové, pletivové i dřevěné, které v Čechách vytvářejí charakter a výraz uliční fronty venkovských domů. Řešení tak nepodobné přátelské atmosféře otevřených veselých předzahrádek v Německu, Anglii o skandinávských zemích nemluvě. A tak, na tomto místě, kde jsem už dříve vyslovila několik přímluv k tématu zahrad, dnes skromně vyslovím ještě jednu: Předzahrádky by měly být v kultivovaném sídelním souboru věc veřejná. Že oplocení je o bezpečí především? Že to žádají místní divoké mravy? Iluze plotu při špatně zabezpečeném domě ...
Zahrady oženěné
Že umíte zahrady okrasné, zahrady užitkové a zelinářské, sady a štěpnice a kdejaké zahrady historické. Co jsou to ale, k ďasu, zahrady oženěné? Nejspíš je i vy, moji zahradníci milovníci, znáte, aniž by jste tušili a já, ze své profese zahradního architekta, je mám jako trápení všedního dne. Stalo se už bezmála syndromem doby, že podléháme povrchním atributům úspěchu jako měřítku své vlastní ceny. Auta, nemovitosti, Značky, Značky, Značky. Hodně řečí se už o tom nadělalo. Nebudu přidávat další.....jen snad troškou štiplavé reflexe na tento fenomén doby z pohledu mé profese. Jsou to příběhy podobné si jako přes kopírák: Silný muž se ctižádostí dosáhne majetku, okázalosti a postavení ...