Architekti rodinných domů si své místo na slunci pomalu, ale jistě dobývají, jak jsou na tom ale architekti zahradní? Nemají na růžích ustláno. A dlouho mít nebudou, protože v podstatě sami přistupují na podbízivá pravidla hry. Stále dokola se v zahradách omílá motiv zvlněných záhonů a fóliových jezírek. Vzniká konfekce, která neposouvá svět zahradní architektury dál a klient nabývá do­jem, že zahradního architekta vlastně k ničemu nepotřebuje. Je to bohužel zakořeněné už ve vzdělávacím systému. Když jsem studovala, neexistoval obor zahradní architektura, ale okrasné za­hradnictví. Jenže to jsou dva nesrovnatelné pojmy. Přistupovalo se k tomuto oboru tak, a do dnešní doby tento postoj mnohdy stále přetrvává ...