Ornamentalita a symboly, jež jsou součástí čínských zahrad, nás okouzlují, ale rozumíme jim povrchně, někdy také vůbec. Důsledkem naší lenosti proniknout pod povrch je trochu lajdácký názor, že čínské zahrady jsou zdobné, nadité okrasami a vlastně „takové zábavné“. Když tvrdím, že princip čínského zahradního umění je kódován v našich emocích a instinktech univerzálně, je ale právě tato složka ta proměnná, kterou si každá kultura musí dosadit podle svých estetických kódů. To, čím opravdu jsou čínské zahrady v nás, je intuitivní vnímání zahradního prostoru jako prostředku postihujícího bohatost a rozmanitost přírody a „reálnými symboly vyjadřujícími, podobně jako malířství a kaligrafie, abstraktní myšlenky“ ...