Tuhle jsem si po silničce úzké jak tkanička do bot projížděla českou krajinou, kamsi za prací. Mám ta odlehlá místa ráda. Daleko od větších měst si lze ještě dělat iluze o krajině. Silniční aleje tam nepřekážejí a i vesnice jsou srozumitelnější. Třebas tím, že obchůdky a dílny nesou jméno majitele. Krejčovství Stejskalová, Hospoda u Dohnánků, Smíšené zboží Novotný a potom jedna velká fortelně štětcem nakreslená cedule „Zahradnictví- okrasné zenové zahrádky". Okrasná zenová zahrádka, co to je za pitomost, prskala jsem si. Vlastně to není jen, s prominutím, pitomost, je to jeden z mnoha případů, kdy si móda uchopí nějakou myšlenku, přežvýká ji, vykostí a se ziskem prodá. To je také důvod přemíry povrchně ...